Lidské oko

Obrázek: Lidské oko
oko

Lidské oko má přibližně tvar koule o průměru 20 až 25 milimetrů. Rohovka slouží především k mechanické ochraně oka. Za rohovkou je duhovka, která slouží jako clona regulující množství světla proudícího do oka. O zaostření obrazu se stará čočka. Ta může pomocí svalů měnit svoji ohniskovou vzdálenost.

Obrázek: Citlivosti tyčinek a čípků na světlo určitých vlnových délek (zdroj obrázku [1])
citlivost

Zaostřený obraz se promítá na sítnici. Je to tenká vrstva pokrývající asi dvě třetiny vnitřního povrchu oka. Sítnice obsahuje tyčinky a čípky. Tyčinek je 120 mil. a čípků je 8 mil. Tyčinky slouží k nočnímu vidění (jsou citlivé na jas) a čípky produkují barevný obraz. Každý čípek je citlivý na jednu převažující vlnovou délku(modrá barva 445 nm, zelená barva 535 nm a červená barva 575 nm). Průběhy citlivostí jednotlivých druhů čípků jsou na obrazků 1.3. Nejvíce čípků je citlivých na červenou barvu (64%), zelených je 32% a modrých je nejméně pouze 2%.

Rozložení tyčinek a čípků, ale není rovnoměrné. Drtivá většina čípků je soustředěna do oblasti žluté skvrny.

Slepá skvrna je oblast, kde se nervové spoje od tyčinek a čípku sbíhají do zrakového nervu.

Mozek nepřijímá od tyčinek a čípků signál přímo, ale tento signá je sínicí zpracován. Oční nerv obsahuje asi 800 tisíc spojení ale tyčinek a čípků je dohromady přes 100 miliónů. Nepřenáší se přímo signál jednotlivých tyčinek, ale pravdpodobně signál obsahující jasovou složku (součet zelené a černevé) a dva signály s barevnou informací(rozdíl červené a zelené a rozdíl žluté a modré). S touto teorií poprvé přišel v roce 1878 Edward Hering. Více informací lze nalézt v [2] a [8].

Zdenek Jancik 2006-04-17