Model vychází z faktu, že každou barvu lze vyjádřit jako vážený součet tří základních barev o vlnových délkách R = 700nm, G = 541.1nm a B = 435.8nm. Pro kařdou monochromatickou barvu tedy platí:
Průběhy funkcí , a byly zjišťeny experimentálně (viz. obrázek 10). Některé monochromatické barvy nelze pomocí srovnávacích funkcí , a vyjádřit. Hodnoty funkce jsou v rozsahu asi 450nm až 550nm záporné, proto se některé barvy budou vyznačovat přebytkem červené barvy. Toto řeší použití jiných srovnávacích funkcí , a . Průběh těchto funkcí je na obrázku 11.
Každá barva se známým spektrálním rozložením může být vyjádřena vahami XYZ, získanými ze vztahů:
k je vhodná konstanta. Pro objekty z vlastním vyzařováním se používá hodnota 680. Příklady reálných spektrálních rozložení jsou na obrazku 5.1
Trojici X,Y,Z normalizujeme a získáme barevné souřadnice:
Java applet pro demonstaraci je uveden v kapitole 6.9.
|
Zdenek Jancik 2006-04-17